vlevo: Radim Jehlík. Interiér Vřídelní kolonády v Karlových Varech. In: Český rozhlas
vpravo: -. Vřídelní kolonáda v období kolem roku 1900. In: iDnes.cz

V novém tisíciletí se rozbouřila diskuse Karlovaráků o podobě domu nejdůležitějšího nerostného zdroje ve městě. To město je mým rodištěm a domovem. Následující text je zpráva všem, koho zajímá poučený názor mladého odborníka.

Ahoj přátelé a známí,

Blíží se volby a s nimi znovu referendum o VŘÍDELNÍ KOLONÁDĚ. Já (jako doktorand studijního programu ,Stavební obnova památek' katedry architektury fakulty stavební ČVUT v Praze a absolvent oboru ,architektura a stavitelství' tamtéž) cítím jistou odpovědnost ve věci informování svého okolí, a to i proto, že se řada lidí na můj názor ptá.
Dal jsem dohromady dostupné zdroje. Položil jsem řadu dotazů, přečetl dokumenty poskytnuté iniciátory referenda a svým pohledem vše zhodnotil.

REFERENDUM NEPODPOŘÍM tím, že v něm NEBUDU HLASOVAT v naději, že opět nedosáhne potřebných limitních čísel.

Rozhodně nesouhlasím s tím, že by výsledkem referenda mělo být okamžité zastavení činnosti bez jistoty úspěchu jakékoliv alternativní cesty. A už to, že právě toho se referendum dovolává, je zásadní problém.

Své další důvody jsem rozdělil do tří oblastí a každou z nich rozdělil do částí ,ano’ a ,ale’.

-. Vřídelní kolonáda od architekta Jaroslava Otruby. In: KAM KV°

1. Technický aspekt
‍
Je pravda, že stávající kolonáda má potíže se spodní stavbou (se základy). To je způsobeno pravděpodobně volbou materiálů v kombinaci se způsobem založení a poměry ve stavebnictví doby, kdy vznikala. Také je pravda, že kamenné základové pasy originální litinové kolonády architektů Fellnera a Helmera měly nejspíš lepší schopnost odolávat agresivnímu podloží.

-. Rekonstrukce Vřídelní kolonády. In: Karlovarská DRBNA.

Ale iniciátoři referenda tvrdí, že jako podklad repliky litinové kolonády bude použit základ stávající Vřídelní kolonády. Tedy výhody kamenného základu zůstanou v minulosti. (Pokud by počítali s výměnou základu, riskují narušení Vřídla. Zároveň jimi předkládaný rozpočet by se musel výrazně rozšířit.) I při použití stávajícího základu by hrálo roli riziko, že se ve větším projeví jedna z posledních potíží této konstrukce. Tou bylo, že výsledkem částečného odlehčení stavby tlak naakumulovaný v podloží porušil celistvost železobetonu. Při kompletní výměně vrchní stavby by konstrukce podléhala daleko větším statickým změnám. I kdybych pominul toto riziko, pak přichází v úvahu další, a to že svislé nosné konstrukce (sloupy) obou kolonád nemají/neměly totožné polohy. Co to znamená? Zatížení konstrukce vlastní tíhou i užíváním je přenášené přes její části do země. A v místě, kde se svislá nosná konstrukce potkává se zemí musí být ,zachycena’, aby se ,nepropíchla’ do podloží, to znamená, že by minimálně jedna strana litinové kolonády pravděpodobně vyžadovala injektáž nebo přímo vrty pilot do podloží, kterým vedou prameny Vřídla.

Ano, sudetští Němci věnovali nacistickému vedení dodávku kovu v době demolice kolonády a zdá se tedy, že karlovarská architektura se stala součástí války.

To ale neznamená, že stavba nebyla v tu dobu ve špatném stavu způsobeném buďto pohyby spodní stavby nebo agresivními vřídelními výpary, které objekt vyplňovaly a přicházely tak do přímého kontaktu s kovem, který podléhá korozi. Tedy zkrácené tvrzení, že kolonáda padla jen a pouze jako oběť nacistické válečné mašinérii a že byla ve výborném stavu, není zcela podložené (nebo alespoň není doložené).

-. Demolice litinové kolonády. In: Karlovarské referendum - Obnova historické Vřídelní kolonády.

2. Architektonický aspekt

Je pravda, že architekti litinové kolonády Fellner a Helmer představovali jeden z nejznámějších ateliérů Rakouska-Uherska svojí doby (toho R-U pod kterým jsme slovy Járy Cimrmana v té době ,Úpěli’) a že jejich domy dodnes stojí a slouží po celé Evropě. Tito architekti v duchu své doby stavěli v historizujících architektonických stylech. (Jejich stavby někdy bývají označovány za novornesanční, ale u mnoha z nich je pravděpodobně přesnější označit je za eklektické. To znamená postavené ve stylu spojujícím prvky z různých historických architektonických směrů. I stavění v historizujících stylech se postupně vyvíjelo a bylo specificky odlišné v různých oblastech. Za zmínku stojí třeba o něco starší novogotický Parlament v londýnském Westminsteru.) Litinová kolonáda byla bohatě zdobená (nejen v renesančním duchu) a nesla v sobě řadu uměleckých děl (bohaté lustry, zdobné zasklení, litinové i jiné květináče, …) Všechny tyto prvky byly umně spojeny v jedno dílo, které (dle dochovaných podkladů) působilo sebevědomě, bohatě a přitom ne příliš pompézně nebo nejednotně.

Na druhou stranu ale není pravda, že by Otrubova kolonáda postrádala architektonické kvality nebo byla jeho jediným dílem. (Součástí této kolonády jsou také skleněné plastiky Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského mezinárodně oceňovaných sklářských výtvarníků světového věhlasu.) Vřídelní kolonáda je jedním z vrcholných příkladů tzv. Bruselského stylu. V roce 1958 přivezla česká výprava na světovou výstavu v Bruselu design, umění a architekturu, která ohromila svět. Po vítězství naší výpravy vznikla řada realizací, které navazovaly právě na trendy akcentované bruselským úspěchem. Lehkost světlost a otevřenost se řadí mezi hodnoty těchto staveb. Zatímco historizující styly usilovaly o zdobnost a bohatost, brusel míří na eleganci a střídmost. Co se týče dalších realizací Jaroslava Otruby, tak například stojí za zmínku, že byl jedním z hlavních architektů pražského metra jehož design navržený Otrubou se objevuje mezi nejlépe hodnocenými podzemkami světa díky svojí vzdušnosti lehkosti a jednotě v rozmanitosti.

Stejně jako ve všech obdobích vývoje architektury i v naší době propadá část společnosti z různých důvodů nenávisti vůči pozůstatkům předchozí epochy. Srovnatelné je to s činy puristických památkářů devatenáctého století (především představitelů novogotiky) v čele s Josefem Mockerem, kteří odstraňovali baroko z našich měst. Což jsou činy, za něž jim dnes rozhodně nejsme vděční.

Z řad iniciátorů referenda často zaznívá, že litinovou kolonádu sem jezdili obdivovat lidé z celého světa. Ale ona nebyla Karlovým Varům tím, čím je Guggenheimovo muzeum Bilbau. Jednalo se o relativně drobnou stavbu nijak zvláště se nevymykající konvencím architektury té doby. Tedy jakákoliv Vřídelní kolonáda je jen jedna z mnoha věcí, za kterými do Varů lázenští hosté jezdí. Lidé sem jezdili dlouho před jejím postavením i po jejím zániku.

vlevo: -. Vřídlo - interiér. In: aukrao.cz.
vprostřed: -. Vřídlo - interiér. In: aukrao.cz.
vpravo: -. Vřídelní kolonáda v roce 1980. In: Památky a příroda Karlovarska.

3. Městský aspekt

Ano, litinová kolonáda lépe zapadala do monofunkčního dění i architektonického rázu lázeňského centra Karlových Varů. Dokázala by bez velkých nákladů na provoz plnit potřeby lázeňských hostů. A pokud by vše dobře dopadlo, ani náklady na údržbu by nebyly vysoké.

Ale lázeňských hostů v Karlových Varech dlouhodobě ubývá, a to není vinou nepřítomnosti jedné památky slohu, který je v Evropě (i v Karlových Varech) hojně zastoupen (i díky dílu architektů Fellnera a Helmera). Z hlediska života Karlovaráků v centru města nemá litinová kolonáda potenciál přínosu. Jedním z urbanistických problémů našeho centra je nedostatek důvodů pro návštěvu místními jindy, než když přijedou známí, kteří nejsou z Karlových Varů. To vede k odcizení místních od celé jedné části města. Otrubova Vřídelní kolonáda v sobě nese potenciál poskytnutí takových funkcí, které by sloužily i nám Varákům (galerie, střešní kavárna, atd.). Provoz městem vlastněných objektů samozřejmě závisí na postupné práci sousledu zastupitelstev. To znamená, že v nich provozované podniky nemusí svou koncepcí lákat místní, ale i tak, dokud město objekt vlastní, ten potenciál jen ,spí’. V současné době probíhá (jako součást projektu ,Divadelní korzo’) realizace stavebních úprav Císařských lázní. Právě takové projekty mají potenciál přivést do oblasti i místní. A aby sem nepřijeli jen na vystoupení (v divadle nebo lázních) a po něm neodjeli, musí nabízet komplementární vyžití, které může poskytovat i Otrubova kolonáda (litinová ne). Chápu, že urbanistické úvahy o fungování území jako celku jsou dlouhodobé a (nejen) proto těžko uchopitelné, ale právě ony jsou zásadní pro směřování dlouhodobého rozvoje.

Vrtiška a Žák. Vizualizace stavebních úprav Vřídelní kolonády. In: KAM KV°.

A na závěr (z případných komentářů půjde poznat, kdo opravdu přečetl celý text) bych chtěl říct, že to pro mě nebylo jednostranné rozhodování a dlouho jsem váhal, zda se vůbec vyjadřovat. Ale referendum, tak jak je předkládáno, ani neponechává prostor pro jednání v případě zjištění nepříznivých okolností. Těmi by mohlo být například odmítnutí udělení dostatečných dotací (nikde není ani uvedený výčet aktivních dotačních titulů, o které by mohla litinová kolonáda usilovat), zjištění komplikací adaptace stávajících základů, komplikace při odlehčení podloží, nedostatky repliky historické konstrukce z hlediska stávající (výrazně odlišné) legislativy (protože i replika je novostavba a tak musí vyhovět současným pravidlům), přesnost odhadu rozpočtu z kubatury stavby není valná a není v ní s přesností započítané vybavení, atd. ... To všechno jsou věci, které skupina dobrovolníků ve svém volném čase (jak sami správně říkají) nemůže obsáhnout, a proto by případné referendum (pokud je vůbec vhodné) mělo zavázat město k zastavení činnosti až po dosažení stabilizovaného, funkčního a důstojného stavu, v němž může stávající stavba setrvat i v případě, že se řízení a plánování dalšího postupu protáhne. (Jak je u nás celostátně zvykem.) Nadále by případným rozhodnutím mělo referendum zavázat město k podniknutí kroků právě v těch průzkumech a přípravách, které dobrovolníci nemohou sami provést, a to třeba i pod kompenzovaným dohledem zástupců z řad iniciátorů referenda.

To všechno jsou důvody proč referendum nemohu podpořit.

Děkuji všem, kdo si mou zdlouhavou zprávu přečetli. Nakládejte s ní, jak uznáte za vhodné.