Návrh úprav kaple svaté Anny se skládá ze tří rovin. Tyto roviny na sobě nejsou fyzicky závislé, ale jejich koexistence podporuje celkový společenský a kulturní význam návrhu. První rovinou, rozdělitelnou do dvou etap, je úprava kaple svaté Anny a jejího nejbližšího okolí. Druhou rovinou je spojení mezi městem Pelhřimovem a kaplí na rovině fyzické třemi cestami mezi poli nebo podél silnice. Poslední, třetí rovinou je zapojení kaple do dějů města Pelhřimov skrze symbolickou pouť o 14 zastaveních, která se manifestuje jen několika hmotnými projevy. Svatoanenská pouť, pojmenována po jejím cíli, je vedena po obnovované cestě mezi poli a propojuje kapli sv. Kříže s kaplí sv. Anny. Obnova kaple a jejího okolí pracuje se třemi vrstvami - historickou substancí, scelujícími prvky a novými objekty a konstrukcemi. Tyto vrstvy tvoří jeden provázaný celek, ale ve smyslu Benátské charty jsou od sebe jasně vizuálně oddělené. Ve výsledné podobě jsou obsaženy všechny historické vývojové fáze kaple a jejího okolí. Od barokní kaple, přes úpravy ve formě věže a patra nad vstupem až po zchátralý stav bez střechy a tím zapříčiněný přírodní charakter místa. Původní objekt je zakonzervován ve své stávající podobě bez úprav či zásahů do historické substance s výjimkou sanace. Místa, kde je narušena jeho integrita původní konstrukce jsou doplněna bílými prvky. Zcela nový prvek v podobě dřevěné konstrukce je vložen dovnitř kaple se symbolickým odsazením od historické materie. Střešní plášť ve tvaru odrážejícím historickou podobu, je zakryt doškovou střešní krytinou a vynesen dřevěnými sloupy. Perforují jej dva otvory. První - kruhový - je symbolickou reminiscencí na historickou věžičku kaple, která se nacházela při hlavním vstupu. Druhý - liniový - odděluje střechu od vítězného oblouku. Oběma prochází dovnitř světlo, které akcentuje pozici významných prvků interiéru. Dlažba uvnitř kaple je doplněna způsobem který zdůrazňuje osovost původního barokního objektu.  Výše zmiňované osy jsou reflektovány také v návrhu okolí kaple. Podélná vybíhá před kapli, kde se na ní koncentruje dlážděná plocha, ta postupně přechází v mlatové cestičky a do stran se vytrácí. Příčná, obdobně dlážděná, směrem na jih směřuje k výhledu pročištěnému od nežádoucích křovin. Směrem na sever je podpořena prořezávkou dřevin, za níž se na okraji řešeného území nachází zídka s lavicí a objekt zázemí. Motiv zdi je posledním stěžejním principem návrhu. Vytváří přirozenou vodící linii pouti a současně přebírá funkci mobiliáře, kdy plní úlohu laviček, stojanu na kola a osvětlení. Výsledkem návrhu je prostranství s obnovenou kaplí, které si přes nové funkční využití zachovává svůj přírodní a historický charakter.